Přesun brněnského nádraží z centra do centra Manik, 28. Leden, 2012
Téma přesunu nádraží působí na Brňáky jako magnet. Dům umění se stal na 2 hodiny parcelou pro prezentaci dvou mladých architektů. Co že to udělali? Zrušili pracovní zkušenost v zahraničí a 3 měsíce pracovali na architektonickém návrhu rekonstrukce nádraží v současné poloze.
Tedy to, na co Brno vynakládá miliony, někdo dělá zadarmo. Dům umění doslova praskal ve švech. Nechyběla ani Česká televize, političtí zástupci zastávající myšlenku přesunu však přítomni nebyli.
Co jsme se dozvěděli?
00:00 Mgr. Rostislav Koryčánek nám řekl, že Dům umění chce z jeho pohledu vystupovat jako mediátor, tedy platforma pro diskusi nad přesunem nádraží. A protože ještě stále není nic postaveno, zbývá nám ještě pár sekund času, takovou diskusi zahájit. A vytvořit nějaký smysluplný občanský protitlak.
03:12 Úvodní povídání od doc. Ing. Arch. Karla Havliše bylo pastvou pro uši. Divákům vysvětlil, co znamená centrum, kde se lidé mají potkávat, společně žít a podnikat, sdílet veřejný prostor, proč stojí za to si ho udržet a nepřesouvat ho do kachličkované Olympie. Hezké povídání, ale příliš konkrétních návrhů nepadlo.
17:26 Slovo dostali oni dva mladí architekti Ing. Arch. Michal Krištof a Ing. Arch. Ondřej Chybík. V návrhu měli všecko: Bylo to hezké, prosluněné, žádná auta v centru, dostatek parkovacích míst, vyvrátili všechny nesmyslné fámy o tom, proč je nádraží potřeba přesouvat. Pokud máte alespoň trochu povědomí o brněnských spekulacích a obchodech a před sebou mapu, hned vám dojde, kde, že má to přesunuté brněnské nádraží stát – přesně mezi megalomanským nákupním centrem Vaňkovka a megalomanským nákupním centrem Aupark (který sice ještě nestojí, ale Romča Onderka už to bere jako hotovou věc). Z nádraží se tedy sice do historického centra nedostanete, za to si ale prohlédnete spoustu krásných obchodů.
Také jsme se dozvěděli, že to celé bude stát polovinu nákladů (i s přestavbou kolejí) oproti stávající variantě přesunu nádraží. Těžko však tyto informace ověřovat a považovat je automaticky za pravdivé.
Po prezentaci byl prostor pro otázky, kterou přítomní v sále rychle přejmenovali na prostor pro názory. Během 60 minut se vystřídali čtyři řečníci: starší důchodkyně, kapitán Nemo, rudý profesor a inženýr mostař, od kterých jsme se dozvěděli, kdy začala jezdit koňská dráha, na jaké železniční trase byl postavený který most a kolik je kde (a kterých!) vyhýbek. O přesunu však vůbec nic, tuto část jsme se rozhodli do videa nezařadit.
Leden 31st, 2012 at 00:29
byste zařadili i tu následnou diskuzi, když nebudu počítat „rudého profesora“, tak ti zbylí 3 krásně ukázali, jaký nerealizovatelný nesmysl tam byl prezentován.
Pro ty co tam nebyli: Ta starší důchodnyě byla paní architektka, která se přesunem zábývá déle, než ti (použiji vaši terminologii) cucáci, co jim teče mléko po bradě (= autoři návrhu) jsou na světě. „kapitán Nemo“ byl člověk, který o projektování věděl násobně více, než by se panu „kolejového odborníku“ Adlerovi mohlo jen zdát… A mluvil opravdu velmi rozumně a NEZAUJATĚ!
Ale chápu, že se Vám to nehodí do krámu… at žije cenzura :-)
Leden 31st, 2012 at 01:11
Pokud si najdu čas, podívám se na jeho vyjádření znovu. K lepšímu posouzení byste však musel napsat konkrétní argumenty, které uvedl a které pan Adler nevyvrátil (pro pořádek dodám, že jsem oba pány viděl poprvé životě).
Pokud máte zájem zveřejnit i diskusi, mohu vám ji zaslat a klidně ji zveřejněte. Z našeho pohledu to však byla ztráta času, kde nepadl žádný zásadní argument.
O odborných kvalitách zmiňovaných pánů a dámy jsem nikdy nepochyboval (tyto ironické názvy jsem do blogu zařadil jako subjektivní vjem, což si jako bloger – naštěstí – můžu dovolit).
Únor 13th, 2012 at 19:16
Dobry den, bohuzel jsem propasala celou prednasku, ale mimo te, by me zajimala i nasledna diskuze, je nekde mozno ji shlednout??
Březen 23rd, 2012 at 17:26
Hlavní myšlenkou pro zachování nádraží na stávajícím místě, bylo udržení života v centru Brna. Naopak jeho odsun by znamenal jeho „zabití“, vylidnění, což by byla pro budoucnost města, jako místa k žití, pohroma. Tohle byla hlavní idea, kterou architekti výborně odprezentovali.
Diskuze se motala okolo všeho možného, ale tuto hlavní ideu se nikdo ze zastánců přesunu nepokusil vyvrátit, či nepřišel s jinou. Diskutovalo se o kolejích, výhybkách, technických detailech, o tom že to bude složité a postavit nádraží jinde je prostě jednodušší apod…Ale o tom proč ho stavět jinde se, pokud se nepletu, nikdo nezmínil.
Úroveň diskuze mě za strany zastánců přesunu velmi zklamala. Doufal jsem, že uslyším i oprávněné protiargumenty. Ale to že by se nádraží mělo přesunout kvůli té a té výhybce, mne opravdu nepřesvědčí.
Z diskuze jsem byl velmi zklamán